Pověsti

Daidalos a Ikaros

     V dávných dobách nebylo v Aténách ani v celém Řecku většího umělce nad Daidala. Byl stavitelem i sochařem a dovedl podivuhodně zpracovávat kov i dřevo.K Daidalovi se chodilo vzdělávat mnoho učedníků z nejvýznamnějších aténských rodin.Nejnadanější z nich však byl chudý Tálos.Tálos už ve dvanácti letech vynalezl hrnčířský kruh nebo podle páteře ryb zhotovil první pilu.Jednou si Daidalos prohlížel stavbu nového paláce a uslyšel, jak si dělníci povídají o Tálovi, že až vyroste, bude větší umělec než on.Ta rozmluva ho velmi roztrpčila, protože byl zvyklý, že o jeho prvním místě mezi umělci nikdo nezapochyboval.Proto ho jednou večer vyzval na procházku na aténský hrad.Tam ho v houstnoucí tmě srazil dolů z hradeb. Daidalův čin ale nezůstal utajen, protože nějaký pozdní chodec uviděl, co se stalo a udal pachatele.Proto Daidalos i se svým synkem Ikarem uprchl na ostrov Krétu.Tam ho s radostí přivítal král Mínos, neboť právě hledal stavitele, který by mu postavil zvláštní vězení pro obludu Minotaura.Daidalos vymyslel pro Minotaura "bludiště".I když se mu dostalo velké slávy, pořád myslel na svou vlast.A tak si opatřil pera různých velikostí, která potom svázal k sobě.Vyrobil jedna větší křídla pro sebe a jedna menší pro Ikara.Druhého dne naučil Ikara létat a také ho poučil o tom, že nesmí létat ani vysoko,ani nízko, protože by mu slunce roztavilo vosk mezi pery nebo by mohl spadnout do moře.Pak se vznesli a dali se na cestu zpět do vlasti.Ikara ale nebavilo letět stále ve stejné výšce, a tak se vznášel výš a výš, až se mu vosk na křídlech začal tavit a on se zřítil do moře. Zdrcený otec se otočil a odletěl daleko od své vlasti, na Sicílii.Tam vybudoval ještě mnoho podivuhodných staveb.

Filemon a Baucis

    Jednou sestoupil Zeus v lidské podobě na zem spolu s poslem bohů Hermem.Stmívalo se, když byli v pěkném údolí plném bohatých statků.Rozhodli se tedy požádat zde o nocleh.Od prvního domu Herma vyhnali.Zeus ho však požádal, aby prošel všechny domy.Ani v jednom domě Hermes nepochodil, odevšad ho vyhnali nebo mu ani neotevřeli.Zeus se Herma zeptal, jestli si je jist, že prosil ve všech domech.Hermes řekl, že nenavštívil pouze malou chaloupku na kopci. Zeus ho poslal i tam, i když Hermes říkal, že je to zbytečné.V chaloupce žili Filemon a Baucis, velmi pohostinní staří lidé.I přesto, že byli chudí, rádi pocestným nabídli nocleh a pohoštění.Filemon vyráběl víno, ale přestože hostům stále naléval, vína neubívalo.Filemon si uvědomil, kdo jsou hosté v jejich chatrči a prosil o slitování.Zeus jim řekl, ať jdou s nimi na kopec.Oba stařečci je poslechli. Nahoře se otočili a zjistili, že místo bohatých statků je tu rozlehlé jezero.Zůstala tu pouze jejich skromná chatrč, ze které Zeus udělal překrásný chrám.Pak jim řekl ať si něco za jejich pohostinství něco přejí.A tak když později nastal jejich čas, proměnili se oba ve stejný okamžik v dub a lípu, podle jejich přání.Ve větru se jejich větve stále dotýkaly a tím si byli stále na blízku.

Trójská válka

     Trojskému králi se narodil syn, který měl podle věštby přinést městu zkázu.Proto bylo dítě odneseno do lesa, kde ho vychovávala medvědice a později pastýř, který ho tam našel.Dal mu jméno Paris.Když se z chlapce stal urostlý muž, objevily se před ním tři bohyně: Héra, Afrodita a Athéna, které mu slibovaly vládu, silného vůdce a lásku k nejhezčí dívce.Paris se rozhodl pro lásku.Jablko, které mělo ukázat jeho rozhodnutí, daroval Afroditě, bohyni lásky.Afrodita doprovodila Parise k Heleně, krásné manželce krále Meneála, do Řecka.Paris Helenu unesl do Tróji a tak se rozpoutala desetiletá trojská válka. Soupeři byli tak vyrovnaní, že o vítězství mohla rozhodnout jedině lest, které Řekové použili.Předstírali útěk, ale skryli se nedaleko za skalami a velké válečníky ukryli do dřevěného koně před hradbami Tróje.Trójané po velkých oslavách vítězství ulehli ke spánku, který znamenal zkázu Tróje.Řekové vtrhli do města a obyvatele pobili a některé odvezli do otroctví.Ale ani vítězům válka nepřivezla dobro.Za tolik let se domů vraceli starci a nacházeli tam stařenky či hroby.

   zpět